top vlajka  vlajka
úvod

Aktuální tipy na výlet v okolí Vimperka

 
#?-:nbsp; #?-:nbsp; #?-:nbsp;
#?-:nbsp; #?-:nbsp; #?-:nbsp;
#?-:nbsp; #?-:nbsp; #?-:nbsp;
#?-:nbsp; #?-:nbsp; #?-:nbsp;
#?-:nbsp; #?-:nbsp; #?-:nbsp;

Tipy na léto

- městská plovárna Vimperk - 3 sezonní bazény,plovárna ve Volyni ( nejstarší venkovní plovárna v České republice),letní aqua park Strakonice http://www.starz.cz/ cca 30km, venkovní koupaliště Hulák Prachatice http://www.prachatice.cz/sport/bazen.html  cca 25km.

-Přírodní koupání na Kramatech ( velmi studená voda ) cca 2km,koupaliště Rohanov u Vacova,Bohumilice

-Adrenalinové sporty - lanový park Zadov http://www.lanovecentrum.cz/cs/  a lanový park Libín Prachatice http://www.adrenalin-libin.cz/

-Sportovní rybaření - pstruhové a mimopstruhové rybářské revíry na Vltavě,Volyňce,Otavě a Blanici

-Cyklistika - Šumava,díky naší historii a vyasfaltovaných cest pohraniční služby je pro cyklistiku jako stvořená.V letních měsících jezdí po celé Šumavě zelené autobusy které vedou Šumavou od Boubína po Železnou Rudu a navazují na obdobný systém dopravy v Bavorsku .Více o ekologické dopravě a trasách na : http://www.npsumava.cz/cz/



ZAJÍMAVOSTI U SOUSEDŮ :
Hraniční přechody :
Nové údolí - Haidmule,pěší cyklo,lyžaři
Bučina - Finsterau: pěší,cyklo
Strážný - Philippsreut: všechny druhy dopravy, pěší

Westernové městečko- Pulman city v Eging Amsee
Pasov - Muzeum moderního umění,muzeum skla
Bavorský zábavní park - Bavorský les,stezka korunami stromů - nejdelší na světě.návštěvnické centrum,zvířecí výběhy pro vlky,rysy,medvědy,jelení obora a dětský areál lesních her.
Graffenau
- Plavecký areál se slanou vodou
Waldkirchen - Vodní park s tureckými lázněmi.

Čertova stráň

 

Nedaleko Včelné pod Boubínem (asi 3 km východně) se rozkládá v kaňonovitém údolí Boubínského potoka chráněné území o rozloze 20 ha. V rezervaci je původní přirozený les bohatý na jedle a smrky. Zajímavé místo je pro svoji obtížnou dostupnost uchráněno před nájezdy návštěvníků. Pěší turisté zajímající se o přírodní krásy mohou navštívit alespoň okraj rezervace a prohlédnout si kaňonovité údolí Boubínského potoka a sejpy na Cikánském potoce při vycházce z Chlístova, kde stojí památná Husova lípa (patří mezi deset nejsilnějších stromů v Čechách a údajně pod ní kázal v roce 1414 Jan Hus).

 

Chlístov je přístupný buď po trase zelené značky z Prachatic (asi 10 km), nebo po silnici Prachatice - Záblatí s odbočkou v Kratušíně. Odtud je již třeba pokračovat pěšky do osady Trpín (zelená) a pak lesní cestou do údolí Cikánského potoka. Po jeho překročení se návštěvník octne u Dobišova mlýna na okraji rezervace Čertova stráň. Zpět je možno se vrátit stejnou cestou nebo údolím Cikánského potoka až k jeho soutoku s Blanicí a po silnici přes Kratušín do Chlístova.

Záblatí - Husova lípa v ChlístověZáblatí - rezervace Čertova stráň

 


 

Boubínský prales - národní přírodní rezervace

je nejstarší šumavskou rezervací pralesního rázu, založenou v roce 1858. Leží v nadmořské výšce 920 - 1110 m a má rozlohu 666,41 ha. Z toho na 47 ha se rozkládá její jádro, vlastní prales. V roce 1858 byl vyhlášen národní přírodní rezervací. Boubínský prales vznikl z rozhodnutí majitele vimperského panství Jana Adolfa Schwarzenberka. Největší zásluhu na zřízení boubínské rezervace měl knížecí lesmistr Josef John. Podle něho dostal jméno Johnův kámen, který stojí na rozhraní tří polesí, Zátoň, Kubova Huť a Včelná.

 

Prales leží na jihovýchodním úpatí hory Boubín, nejznámější hory české části Šumavy, a nejvyššího vrcholu jejího vnitřního pásma (1362 m). Porost Boubínského pralesa je tvořen zejména bukem, smrkem a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu. Nejstarší smrky a jedle dosahují stáří 300-400 let. Prastaré smrky a jedle vyčnívají vysoko z husté korunové klenby tvořené převážně bukem a udivují nás svými rozměry a zajímavými tvary kmenů. Největší boubínský smrk Král smrků, byl 450 let starý, vysoký 57,6 m, v obvodu měřil 508 centimetrů, v koruně měl vychýlení 11 metrů a padl při silném větru 4.12.1970. Vedle tohoto velikánu nás upoutají i četné další stromy s neobvyklými růstovými deformacemi, jako jsou mohutné nádory, dvojáky, harfovitě zmnožené kmeny, nebo smrky stojící na široce rozkročených chůdových kořenech a další růstové zajímavosti. V podrostu se vyskytují druhy provázející bučiny: mařinka vonná, hluchavka žlutá, věsenka nachová, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, bukovinec kapraďovitý, ale také rostliny vyšších poloh: mléčivec alpský, bika lesní, podbělice alpská nebo rostliny podmáčených půd, z nichž je nejnápadnější devětsil bílý. Ve smrčinách vyšších poloh převládá v podrostu třtina chloupkatá, vyskytuje se i sedmikvítek evropský.

Vzhledem k tomu, že se z rezervace neodstraňuje ani padlé dřevo, je zde přítomno velmi mnoho druhů dřevokazných hub a neobyčejně mnoho zajímavých zvířat. Nejnápadnější z nich jsou ptáci, kterých je v rezervaci přes 50 druhů. Různé druhy sýkor (zvláště uhelníček je hojný), šoupálek dlouhoprstý, králíček obecný, datel černý a horský druh datlík tříprstý. Vyskytuje se tu i velmi vzácný lejsek malý.

V roce 1836 bylo vybudováno Boubínské jezírko, jako umělá vodní nádrž pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Jezírko leží v nadmořské výšce 925 m, jeho rozloha je 0,37 ha, a největší hloubka dosahuje u výpusti 4 m.

Kolem jádra pralesa je vedena okružní naučná stezka Boubínský prales. Výchozím místem je Boubínské jezírko. Délka trasy je 3,8 km, trasa obsahuje 8 zastávek.

 


 

Jilmová skála

 

Boubín - z rezervace Jilmová skálaPřírodní památka Jilmová skála se rozprostírá nedaleko Zátoně (část Lenory) na jižním svahu Boubína. Vlastní Jilmová skála je skalní útvar nedaleko železniční zastávky Zátoň. Podle ní bylo pojmenováno celé chráněné území, jež tvoří nárazníkovou oblast pro rezervaci Boubínského pralesa. Jedná se o rozsáhlý lesní komplex s převahou jedlosmrkových bučin, který patří k nejzachovalejším částem bývalého zátoňského polesí.

 

K lokalitě je přístup od železniční zastávky Zátoň. Odtud vede lesní neznačená cesta západním směrem na Kubovu Huť. Cesta vede okolo vlastní Jilmové skály, z níž jsou pěkné vyhlídky do nitra přirozených lesů.

 


 

 


 

 

KRÁLOVSKÝ KÁMEN

 

Královský kámen (1.059 m) leží v Javornické pahorkatině mezi vrchy Javorníkem a Ždánovem asi 3 km západně od obce Javorník a asi 6 km západně od Kašperských Hor.

Na vrcholku jsou četné skalní útvary s mrazovými sruby. U úpatí se rozprostírá kamenné moře. Z místa, kde trasa modré turistické značky vystupuje z lesa, je pěkný výhled na jižní část Šumavy s Boubínem a Třístoličníkem.
 

Do jedné ze skal u vrcholku byla vytesána místními sedláky kaplička.

 

 

Královský kámen

Královský kámen - skalní útvar na vrcholu

Královský kámen - skalní kaple

 

 

Přístup k vrcholku je možný po trase modré turistické značky z Javorníka (asi 3 km, po trase NS Javorník) nebo z Kašperských Hor (asi 6 km) nebo po červené od Stach (asi 7 km) či od Sušice (asi 20 km).

 


 

 

Přírodní rezervace Prameny Vltavy

Prameny Vltavy patří k nejnavštěvovanějším místům na Šumavě. Leží při jihovýchodním úpatí Černé hory (1.315 m) nedaleko státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Pramen, který zde vytéká, je považován za nejzazší prameniště naší nejdelší řeky - Vltavy. Potůček je od pramene až k Borové Ladě nazýván Černý potok, dále již nese označení Teplá Vltava.

Již v období před 2. světovou válkou bylo místo hojně navštěvováno turisty a stávala zde i turistická chata, postavená v roce 1922. Za války sem byl umístěn pracovní tábor důstojníků sovětské armády. Dnes je prameniště upraveno pro veřejnost a o zdejší přírodě a historii informují přehledné informační tabule.

 

Vltava - Prameny Vltavy

Vltava - Prameny Vltavy

 

Přístup k pramenům Vltavy je možný po trase modré značky z obce Kvilda (asi 6 km). Těsně před cílem vede značka starým smrkovým porostem pralesního charakteru. Od pramene je možné pokračovat po červené značce (asi 4 km) k rezervaci Bučina, u níž byl vybudován hraniční přechod do SRN (pro pěší a cyklisty). Zpět do Kvildy se mohou návštěvníci vrátit z Bučiny po trase zelené značky. Přístup k pramenům umožňuje i trasa červené značky z Modravy (asi 12 km) nebo ze Strážného (18 km). Místo je dnes součástí I. zóny Národního parku Šumava a je chráněno statutem přírodní památky.

 




Restaurace
Mapa